Slovo úvodem - když jsem zadal vipassana do vyhledávače, vrátilo se mi tisíce stránek. Stránek, které popisovaly různé druhy této techniky. Popravdě, chtěl jsem otevřít článek nějakým moudrem, ale po přečtení několika textů jsem usoudil, že úvod nechám raději vyjít jen tak ze mě samotného.
Co je to tedy ta vipassana? Překladů najdete spoustu, od "vidět dovnitř, vidět skrz" až po "nahlédnutí". Naprosto polopatě, většinou se sejde skupinka lidí se stejným záměrem a jsou spolu na jednom místě. Jsou v tichu, pokud možno bez jakékoli aktivity a 10 hod meditují. Sedí, pozorují, nereagují, jen jsou, tady a teď. Jejich záměrem může být poznání sebe sama, léčba, očista, napojení, vcelku je to jedno.
No a já se rozhodl, že si takovou vipassanu udělám sám pro sebe. Přišlo mi tedy vcelku vhod, že přátelé, u kterých pořádám jógové víkendy, mě požádali, zda jim nepohlídám jejich penzion. Krásné místo v Nízkém Jeseníku, všude les, klid a mír. Jakoby se zastavil čas. Příhodnější místo bych hledal fakt těžko. Takže jsem nabídku bez váhání přijal. Pár lidem jsem se svěřil, proč tam jedu, že chci být jen sám se sebou a budu mimo dosah. Tak právě pro vás píši tady tyto řádky a možná i pro vás, kteří jen hledáte inspiraci nebo jen rádi čtete mé výtvory.
Předem bych rád napsal, že jsem odjížděl bez jakýchkoliv očekávání. Prostě jsem si řekl, že to zkusím, jak to půjde a uvidíme. Přeci jen, měl jsem na starost celý penzion, toho času bez hostů. Ale i tak jsem ráno zaléval dvě zahrádky se zeleninou a ovocem, všechny kytičky, květináče, staral jsem se o dva psy, dvě andulky, potkana a šneka. Přede mnou bylo 10 dnů, z nichž jsem 5 chtěl strávit vipassanou. Pak za mnou k táboráku dojeli kamarádi.
Mé dny probíhaly tak, že jsem zalil, pokrmil a pak se jal meditovat. I když je vipassana stavem "no activity", kdy skutečně nic jiného neděláte, než jen sedíte, tak já si ji po česku trošku poupravil. Udělal jsem co bylo třeba a zbytek dne jsem se snažil odmeditovat. Sem tam jsem otevřel knihu nebo provedl pár dechových cvičení. Každý den mi tak zůstalo cca 4-5 hod v meditaci nebo pokusu o ní. Vše v naprostém tichu, beze slova. Kromě paní pošťačky, která doručovala balík, jsem nepotkal ani živáčka. A to je také vtipný příběh, předávání balíku. Paní jsem naznačoval, že nemluvím, automaticky tak ztišila hlas a závěrem mi ještě poděkovala.
Chtěl bych to vše nějak shrnout, ale vzhledem k tomu, že jsem si nekladl nějaké cíle či očekávání, sepíšu jen pár svých poznatků, co jsem vypozoroval.
1) Nejtěžší bylo nemluvit na zvířata, jinak mi mlčení naprosto vyhovuje
2) Sedět hodiny v meditaci není až tak těžké, pokud máte předešlou praxi
3) Ponoříte se do sebe, jakože hodně a vše se dere ven
4) Ty dny bez mobilu byly luxusní, od té doby jsem ještě více omezil čas na telefonu
5) Ten stav se mi moc líbil, bylo těžké vracet se zpět, když dojeli kamarádi
6) Psi měli obrovskou radost, když jsem promluvil
7) Lidi dost často zbytečně mluví, prvních pár dní jsem si toho všímal hodně
Jsem rád, že jsem si to alespoň na pár dní prožil. Kolikrát jsou tady ty osamocené pobyty lepší, než taková vipassana ve skupinách. Potvrdil mi to i můj indický učitel, který mi na můj následný report jen odpověděl "Well done David :) Keep enjoying :D "
Tolik asi k vipassaně. Pokud by vás něco zajímalo více, klidně napište. V Indii jsme si dávali např. jeden den zticha, což je taky dobrý start a výzva. Všeoběcně ticho dává prostor k zastavení se a k pozorování sebe sama, sebereflexi. A asi to jsem vám chtěl jen sdělit. Nic převratného, jen zasdílet svou zkušenost, bez okecávaček kolem.
Na obrázku jsem já na výletě na nádrž Dlouhé stráně, na němž byla nejlepší 18km jízda koloběžkou dolů. Nejlepší atrakce za posledních několik měsíců :)
Mějte se krásně a těším se na případnou zpětnou vazbu,
David
Comentarios