Proč a jak se mění význam ásan?

Tak nějak to vypadá, že interval mezi jednotlivými články tady na blogu se s jistou dávkou pravidelnosti srovnal na průměru co půl rok to nový článek. Nebo spíš obecně – kdykoliv život přináší potřebu něco dostat ze sebe ven, tak to prostě udělám. A vůbec se nemusí jednat o téma, na které článek míří.

Tento text bude možná svou drtivou většinou kontroverzní a za to se předem omlouvám všem kolegům. Cílem je spíš poukázat na myšlenku ukrytou na konci těchto řádků (přečtěte si ale všechno), než určovat co je dobře a co špatně. Opět se pokusím být stručný a moc do toho neplést páté přes deváté a kilometr cizích pojmů.

Poslední dobou narážím, a to doslova fakt narážím, na sociálních sítích na zajímavé podněty ohledně jógových pozic. Například nedávno jsem viděl na Instagramu sérii příběhů, ve kterých bylo demonstrováno, jak se vyhnout záměrně záklonu hlavy v pozicích. A to třeba i v pozicích, kde je ten záklon odjakživa, prostě tam patří. Ano, jsou pozice, kde i mně ten záklon prostě skrz ramena či lopatky vadí. Podobných „úprav“ pozic bychom společně vymysleli desítky. Neříkám, že jsou špatně, určitě jsou pro někoho přínosné. Myslím si o sobě, že se snažím držet jakžtakž v jistém tradičním pojetí jógy, tudíž i ásan a z tohoto úhlu píšu svůj pohled na věc. Své znalosti čerpám z knih, kde jsou pozice namalované rukou nebo jsou původní černobílé fotky.

Když knihami teď v průběhu tohoto psaní listuji, vidím spoustu pozic, kde máme krásně zakloněný krk (bhujangasana - kobra, sarpasana - had, shalabhasana – saranča x kobylka, dhanurasana - luk, setu asana – převrácené prkno, vzpor, matsyasana - ryba, ashtanga namaskara – osmibodová pozice, ushtrasana - velbloud, marjari-asana - kočka, simhasana - lev, mayurasana - páv, virabhadrasana A – bojovník I v tradičním pojetí, udrhva mukha svanasana – pes hlavou nahoru, …) a nikdo úpravu pozice neřešil. Oni dřív tak nějak věděli, proč to dělají. Nezajímala je až tak anatomie, fyzio, apod., ale věděli, k čemu tam např. ten záklon je a že slouží něčemu mnohem hlubšímu. Bavíme se teď o záklonu, ale těch úprav je v dnešní době již spousta, tak to lze aplikovat i v obecné rovině. Logicky pak platí, že pokud jsem měl přeražený krk, operovanou páteř apod., budu řešit úpravu pozic a nastavení těla, to dá rozum. Ovšem pokud jsem zdravý/á … proč?

Ať tady máme nějaký obrázek, pojďme si vzít např. toho psa hlavou hore.



Zde vidíme zapojení svalů do pozice.


Úprava, ke které zmiňovaný post na instagramu vybízel, bylo dívat se vpřed, bez záklonu hlavy, jakože abychom protáhli krční část páteře a nepřetěžovali ji. Na druhou stranu ten záklon tam slouží třeba k protažení přední strany krku, štítné žlázy, rovněž aktivuje zapojení svalových skupin lopatek apod. A můžeme se bavit, zda je to dobře či špatně, a takto hrát tenis s názory a pinkat je z jedné strany na druhou donekonečna. To nikdo nechce a nikoho ten zmatek ani nebaví. Už se blížím k myšlence článku.

Pokud si člověk sám otevře knihu, mrkne na internet a udělá si svůj vlastní názor na pozici a upraví ji podle sebe, bude to asi to nejlepší, co se může stát, než slepě následovat něco, co pro jednoho může a nemusí být vhodné. A proč se teda mění pořád ty ásany? Opět si vypůjčím toho psa hlavou nahoru.

Náš západní, novodobý trend, říkejme mu jakkoliv, těžko chápe a vnitřně bojuje s pojetím jógy jako takovým a má tendenci vymýšlet furt něco nového, rádoby lepšího. Pod tímto tlakem se z ásan vytrácí pomalu ale jistě to, k čemu vznikly – dostat se za fyzické tělo. Člověk má všeobecně málo pohybu a nestačí, že si párkrát týdně zajdu na lekci jógy či cokoliv jiného. Jak se málo hýbe, je neustále v pohybu, snad i ve stresu, tak musí věci upravovat. Např. pozici krku v psovi hlavou nahoru, protože záklon ho prostě bolí. Kurňa, kdyby příroda přeci chtěla, abychom ten krk nezakláněli, tak nám tam mrskne jeden velký obratel a napevno ho přikutá k páteři a na nebe se už nepodíváme. A už se to blíží …

V rozpravách se svým indickým učitelem občas narazíme na takovou krásnou poznámku. Uvědomme si, že na podložce strávíme 1-2 hod denně (někdo 2-3 hod týdně). To je sakra málo z toho celkového časového fondu, co nám celý den nabízí. Proto pokud jsme zdraví, je úplně jedno, jakou zvolím úpravu pozice a klidně si ten záklon dovolím, když už ho tady tak rozebírám. Protože krk se prostě i zaklání. Když ho nezakloním, bráním mu v přirozeném pohybu a tuhne a tuhne a pak se sekne. Co ovšem rozhoduje je těch zbylých 22 hodin. Krk mě např. bolí, protože celý den tak nějak divně sedím, bez pohybu, bortí se mi páteř všeobecně. Jedna úprava v pozici, ve které strávím 10 dechů, mi ten krk nespasí. Rozhoduje to, co se děje mimo podložku. Tam se odehrává jóga. Jóga naší pozornosti a to je největší ze všech jóg.

Snad se mi trošku povedlo nastínit myšlenku. Jsou úpravy a úpravy, ale stejně se pak většina jógy odehrává mimo naši podložku. Dovolme tedy pozicím, leč jsou jen jedním dílkem z celé skládačky, ať jsou pozicemi se vším všudy a naučme se si vše vyzkoušet a udělat následně podle sebe. Já jsem si v článku propůjčil pozici psa hlavou hore a záklon krku, ale jak jsem uvedl, obdobných úprav najdeme desítky, které mnohdy zbytečně omezují rozsah pohybu našeho těla. A to je si myslím škoda.


Rád s vámi rozvedu na toto téma diskusi v komentářích či zprávě. Děkuji, že jste mi dali prostor k vyjádření mého názoru, mého příběhu. Jako výraz respektu k vám přijímám možnost, že váš příběh je úplně jiný, ale oba jsou správné :)

50 zobrazení

​© 2018 by DAVID YOGI. Have a beautiful day, Namaste