Tyto řádky jsou určeny pro všechny. Zejména pak pro ty z Vás, kteří se mě ptali, zda napíši o svém dalším indickém putování druhou knihu. A protože nenapíši, shrnu své lednové dobrodružství do tohoto článku. Shrnu taky velmi stručně to, proč už tolik nepíši.
Pokud jste četli knihu Jóga v Indii - Zpět ke kořenům, přeji příjemné oživení vzpomínek. No a pokud ne, tak se nic neděje a užijte si čas strávený četbou, to bohatě postačí. Ovšem k vysvětlování jmen, míst, atd. se již detailně vracet nebudu. Vynechám asi spostu detailů :)
Tak začínáme .. začneme romantickým obrázkem při západu Slunce.
Celý můj lednový výlet do Indie vznikl již o prázdninách loňského roku, kdy jsme s Yogeshem pořádali víkendový workshop u nás ve studiu. Navrhl mi, že mohu dojet a dobrovolničit jako lektor do Oceanic Yoga na Goa, kde jsem já sám před 2 lety absolvoval svůj lektorský kurz. V podstatě jsem neváhal a z nabídky termínů jsem si zvolil opět první měsíc v roce, jelikož si ještě čerstvě pamatuji, jaké bylo počasí apod. Noci mírně chladné, přes den maximálně 38°, takže prozatím na Indii žádné velké vedro.
Kupuji letenky Praha - Moskva - Dillí - Goa. Cestovat takhle složitě mělo pár svých důvodů, ale o tom možná napíši za pár týdnů. Každopádně také to byla levnější varianta, než letět přímo na Goa. A jen zmínka o ruských aerolinkách. Já byl naprosto spokojen. Jelikož moc nepoužívám ty televizky v letadle, tak mi vyhovovalo, že nefungují nebo je obtížné se s nimi domluvit. Aspoň byl prostor pro spánek. Čistý čas letu 13hod je naprosto fantastický a tak jsem připraven strávit dalších 12hod na letišti v Dillí na můj zpožděný let.
Každopádně jsem konečně na Goa. Vyzvedává mě řidič a odváží do mého nového domova. Následující měsíc budu bydlet s Yogeshem v jeho pronajatém domě. Pěší vzdálenost do školy cca 6 minut. Je půlnoc a Yogesh mě čeká u brány, aby mě zavedl do pokoje. Všude tma, tělo znavené, tak se těším, až sebou mrsknu do postele. Otevírá dveře od mého kumbálku a víte co? Bylo to přesně to, co jsem potřeboval. Jedno okno, jedna postel, lednička, šňůra na prádlo, sprcha s toaletou, kuchyňská linka, to vše na 9m2. Tu ledničku jsem nakonec úplně nepotřeboval. Velmi skromné ubytování, cítil jsem se velmi pohodlně. Dokonce i na posteli, kde místo matrace byl jen tenký přehoz, takže jste si mohli klepat, jak na dveře, ale tomhle mi vyhovuje. Yogi style. Fotky žádné nemám, za leden jsem pořídil jen 14 fotek a 5 videí, ale pokud by Vás to zajímalo, nějaký materiál najdete na mém Instagramu ve sbírce stories Indie 2019.
Samotný kurz začínal za dva dny, tak jsem měl dostatek času na regeneraci a průzkum terénu. Vše při starém. Všude kolem Rusové a Indové. Jdu obhlédnout místo, kde bude tentorkát kurz probíhat. Vzhledem ke změnám nájmů na Goa je relativně obtížné pro školy najít vhodnou lokaci, ale Oceanicu se to povedlo velice slušně. Resort Ocean Side si pronajali na pět let. V areálu je restaurace, dvě jóga šaly a několik cihlových chajdaloupek. Je vidět, že na všem začali hned pracovat, aby vybudovali krásný komplex, co nejútulnější pro své jogíny. Na tomto místě budu jíst, cvičit, učit, učit se a prostě zde strávím největší část mého pobytu. Značka ideál.
Jakoby lusknutím prstu sedím v řadě lektorů a před námi na podlaze opět znak Om vyskládaný z okvětních lístků. A také 15 dalších studentů, budoucích lektorů jógy. Úvodní ceremoniál s meditací a také několika proslovy. Zmiňuji, že je to jen pár let, co jsem seděl na jejich místě a ten pocit mám ještě čerstvě uchovaný v paměti.
Můj úkol tady je jasný - přiblížit Hatha jógu a být ten kluk, který je tady pro ně, kdyby bylo potřeba a také udržovat přátelské vztahy.
Být jakousi spojkou mezi studenty a školou. No a tak jsem také činil. Ukázal jsem jim moji oblíbenou restauraci Dunes, kam se pak naučili všichni chodit. Provedl jsem je po pláži, ukázal záchytné body a důležitá místa (bankomat, směnárnu, potraviny, ovocný a zelný trh,...).
Následující dva týdny se nesly ve stejném duchu. Vstával jsem v 6 ráno, abych byl na 7 ve škole, kdy začínal následující harmonogram a domů jsem se vracel mezi 20 až 21 hod.
07:00 - 09:00 Hatha jóga
09:00 - 10:00 Snídaně
10:00 - 11:30 Filozofie
11:45 - 13:00 Metodika lektorování a úpravy v jógových ásanách
13:00 - 15:00 Oběd a osobní volno
15:00 - 16:30 Anatomie
16:45 - 18:00 Vinyasa jóga
18:00 - 19:00 Meditace (každý druhý den)
19:00 - 21:00 Večeře a osobní volno
Jak jsem již zmiňoval, já jsem měl na starost Hatha jógu společně s Meghou, indickou lektorkou. Úžasná holka, druhou polovinu pobytu i moje sousedka. Takže jsem učil asi jen 3 lekce týdně, plus jsem chodil do všech ásanových lekcí a pomáhal při úpravách v pozicích. První dva týdny jsem nicméně poctivě navštěvoval všechny lekce. Pak jsem zmoudřel a začal poslouchat tělo a zvolnil. Začal si trošku užívat i oceánu, který byl asi 5 min chůze, Slunce, ovocných drinků a kokosů. Ve svém volném čase jsem se občas potkal i s Patrycjí, polskou lektorkou Hathy a anatomie z mého kurzu, která byla zrovna také poblíž. Takže jsme si šli párkrát zazpívat na pláž mantry nebo jen na džus. V podstatě byla jediný člověk, kterého jsem tam znal mimo školu, tak bylo fajn občas odfrknout.
Všechno to uteklo jako voda a najednou všichni řeší písemné a praktické zkoušky. Je to stále dokola stejné. První týden se poznávají a seznamují s okolím, druhý týden jsou skutečně naplno ve studiu a třetí týden propuká panika. Blíží se zkoušky. Dohlížel jsem nad písemnými zkouškami a dvěmi praktickými lekcemi. To probíhá tak, že jsou studenti rozděleni do skupin po 3 lektorech a seskládají si vlastní lekci, každý 45minutovou část z jednoho celku. No a já tam seděl v rožku, formulář na stehně a psal poznámky a doporučení. Byli skvělí. Všichni většinou jsou, jakmile se odprostí od nervozity a začnou si tu hru užívat.
Je tady den D a závěrečný ceremoniál. Všichni sdělují své dojmy a pocity. Závěrem dostávají certifikáty a jdeme s fotografem na pláž fotit skupinové fotky. Následně pak na společnou večeři.
Tady na fotce skupinka těch, co zůstali až do konce. Někteří již odjeli za dalším dobrodružstvím. Nakonec zůstalo skutečné jádro, kde vzniklo spousta přátelství. Děkuji za společné chvíle, byl to úžasný měsíc!
No a teď už jen pár řádků, proč už tolik nepíši. Přijde mi, že vlivem rozmachu sociálních síti a způsobu, jakým jsou využívany, se postupně vytrácí jakýkoliv smysl tady toho všeho :) Proto necítím potřebu tolik psát. Zároveň si tak více užívám přítomnost a své přípravu svých lekcí a lekce samotné.
Lidé na sociálních sítích už moc nečtou, reakce a míra zamyšlení se nad tématem se scvrkla do "lajku" a "srdíčka", vyjádřit vlastní názor komentářem je ztráta času a téměř nadlidský úkol, pokud teda zrovna někoho člověk nehaní. Stejně tak vzestupem Instagramu a obdobných nástrojů jsou lidé navyklí věnovat svou pozornost něčemu jen na pár vteřin a pak swajpnout doprava nebo nahoru, jako stroje. Pokud tedy chcete vědět něco více, rád se s Vámi potkám nebo si můžeme napsat osobně.
Pokud jste dočetli až sem, děkuji za Vašich 5 minut a přeji Vám úžasný den :) A stejně tak mnoho dalších :)