Tak a je to za námi. Uběhl prázdninový víkend 14. a 15. 7. 2018. Víkend, na který jsem se těšil jak malé dítě. Proč? Do našeho studia zavítal Acharya Yogesh. Duchovní vůdce, filozof, který mě prováděl kurzem pro instruktory jógy v Indii. I když jsme ve stálém kontaktu, viděli jsme se od té doby poprvé.
Oceanic Yoga School má mimo jiné svou základnu i na Goa. Fungují jen v sezóně od října do dubna. Pak nastává období dešťů a někteří se přemísťují do Thajska. Yogesh tohle období využívá ke své intenzivní praxi v chrámu v jeho rodném městě Rajkot. Posledních pár let vždy zavítal na své „turné“ po Evropě a pořádal workshopy. Letos to v plánu neměl, ale po třech měsících praktikování se v něm ozval vnitřní hlas, aby opět vyrazil. Jakmile svůj záměr zveřejnil na sociálních sítích, je přeci jen moderní, během několika hodin se zaprášilo po volných termínech. A on opět vyráží na tři měsíce do Evropy. V České republice ještě nikdy nebyl a tak mi bylo nesmírnou ctí, že zavítal přímo k nám do studia Flow Yoga v Kroměříži.
Prostě jsem ho chtěl vidět, tak šlo vše jak po másle. Cenu za kurz jsme upravili ku českým zvyklostem, aby se naplnil a mělo tak prospěch co nejvíce lidí. Jen tak pro zajímavost, byla třikrát nižší než normálně a vybraná částka sloužila z větší části na úhradu jeho cestovních nákladů. Dokonce i já jsem, jako spolupořadatel, kurzovné uhradil. Proč tohle píši? Abych ukázal, že věci by se měly dělat z lásky k práci či poslání a ne pro peníze. Ty jsou jen příjemným benefitem. Navíc je to poznat.
Takže je pátek 7:00 a Yogesh přistává v Praze. Cestuje hodně, takže si zvládá kupovat jízdenku až do Kroměříže. Ovšem nebyl připraven na stav českého provozu, takže spoj v Brně nestíhá. Děkuji tedy Katce, že mi během hodinky propůjčila svůj vůz, a jedu pro svůj dárek do Brna. Nastává situace, kterou lze stěží popsat slovy. Široký úsměv, dlouhé obětí, radost, spojení… Nasedáme do auta a vyrážíme. Cestu prokecáme. Ubytoval jsem ho u sebe doma, stejně jako kamarádku Peťku, která poprosila o azyl, aby se mohla workshopu také zúčastnit. Ta ale dorazí až v noci. Takže odpočíváme, povídáme si a k večeru se jdeme projít do našeho malebného centra. Ukazuji mu krásy zdejších kaváren. Potkáváme se s kamarádem. To by na pátek stačilo. Takže už jen obhlédneme naše dva sály a míříme směr domov. Po celou dobu pobytu jsem mu vyvařoval, tedy kromě obědů. Takže jíme a jde brzy spát. Kolem půl jedenácté jdu vyzvednout jen Peťku, jóga lektorku z Hustopečí, se kterou jsme se seznámili na Festivalu radosti na Pálavě (přečti si článek – o festivalu) a pak už se jen vyspat. Zítra to může začít.
Sobota. Je krásný den. Slunce svítí. Kvete kvítí. Vyrážíme všichni do studia a začínáme něco málo po deváté ásanovou praxí. Ještě předtím jsme se ale společně seznámili, proběhly nějaké úvodní monology. Sešlo se nás nakonec patnáct, což bylo tak akorát, jak jsme nakonec zjistili. Rozmísťujeme podložky a jde se cvičit. Již ze začátku bylo patrné, že lekce bude odlišná od našeho českého pojetí. Což bylo dobře, děkuji za to. Každý, kdo zažil, určitě potvrdí. Výsledné úsměvy po šavásaně mluvily samy za sebe. Celý zbytek dne jsme si povídali a povídali. O čakrách, jejich propojení, mentálních aspektech, harmonizaci. Debatovali jsme a smáli jsme se.
Také jsme dělali různá cvičení na vyladění sebe sama. Tančili jsme, dýchali jsme, třásli jsme se. A bylo to boží. Oběd jsme strávili v nedaleké indické restauraci, kde se o nás velmi krásně postarali.
Neděle pak byla obdobná. Zacvičili jsme si, opět netradičně, zadýchali jsme si a povídali. Byl jsem rád, že o téma byl takový zájem, jelikož padala jedna otázka za druhou, ostych šel místy i stranou, což je dobře. I Yogesh pak říkal, že Češi (rozuměj těch pár kousků, které za víkend potkal) jsou hodně otevření a přívětiví. Prodebatovali jsme se až do odpoledne a společným závěrečným cvičením jsme workshop ukončili. Dívali jsme se do očí a děkovali. Hromadné objetí pak rozpustilo dav, který se vydal vlastní cestou.
Pro mě byl víkend velmi přínosný, jelikož jsem se pasoval do role tlumočníka. Jsem rád, že většina tématiky bylo opáčko filozofie z mého kurzu, takže překlad byl snazší. Bonusem mi pak bylo ranní a večerní rozjímání na nespočet témat. Víkend byl krátký, stejně jako Yogeshova návštěva. Hned v pondělí ráno zmizel směr Mnichov a dál.
Doufám, že jste si víkend rovněž užili, že jste ho strávili s úsměvem na tváři a odnesli si spoustu zážitků. Já byl rád, že jste toho všeho byli součástí, a že vlastně jen díky vám jsem měl opět možnost střetnout po delší době Yogeshe. Za to vám děkuji. Takže - dýchejte :)
P.S.: nejprve jsem se chtěl podělit o všechny praktiky, které jsme zažili, ale v průběhu psaní jsem si uvědomil, že je to všechno vlastně tak nějak jedno
P.S.: a kdyby chtěl někdo z toho něco začít a spoustu dalšího, tak pojeďte s námi na jóga víkend :)
